Český překlad příloh ADR 2015
Kompletní znění příloh A a B dohody ADR se všemi změnami a doplňky, platné od 1.1.2015, bylo uveřejněno v anglickém originálu a jeho českém překladu ve Sbírce mezinárodních smluv, částce 5, jako sdělení Ministerstva zahraničních věcí 11/2015 Sb.m.s.
Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) byla sjednána v Ženevě dne 30. září 1957 pod patronací EHK OSN a vstoupila v platnost dne 29. ledna 1968. Dohoda byla pozměněna Protokolem pozměňujícím článek 14 (3), který vstoupil v platnost dne 19. dubna 1985.
Podle článku 2 dohody nesmějí být nebezpečné věci, jejichž přeprava je přílohou A zakázána, přijímány k mezinárodní přepravě, zatímco mezinárodní přeprava jiných nebezpečných věcí je dovolena, pokud jsou splněny:
- podmínky stanovené v příloze A pro dotyčné věci, zejména pokud jde o jejich balení a označování;
a - podmínky stanovené v příloze B, zejména pokud jde o konstrukci, výbavu a provoz vozidel přepravujících dotyčné věci.
Avšak podle článku 4 si každá smluvní strana ponechává právo regulovat nebo zakázat vstup nebezpečných věcí na své území z jiných důvodů, než je bezpečnost během přepravy. Smluvní strany si také ponechávají právo se dohodnout dvoustrannými nebo mnohostrannými dohodami, že určité nebezpečné věci, jejichž přeprava je přílohou A zakázána, mohou být na jejich území mezinárodně přepravovány za dodržení určitých podmínek, nebo že nebezpečné věci, jejichž mezinárodní přeprava je podle přílohy A dovolena, mohou být na jejich území přepravovány za méně přísných podmínek, než jsou podmínky uvedené v přílohách A a B.
Přílohy A a B jsou od vstupu v platnost ADR pravidelně pozměňovány a novelizovány.
Struktura příloh A a B
Pracovní skupina pro přepravu nebezpečných věcí (WP.15) Výboru pro vnitrozemskou dopravu EHK OSN rozhodla na svém 51. zasedání (26. – 30. října 1992) restrukturalizovat přílohy A a B na základě návrhu Mezinárodní unie silniční dopravy (IRU) (TRANS/WP.15/124, odst. 100-108). Hlavními cíli bylo učinit předpisy přístupnějšími a jednoduššími pro uživatele tak, aby mohly být snadněji použitelné nejen pro mezinárodní silniční přepravy, ale i pro vnitrostátní přepravy ve všech evropských státech prostřednictvím vnitrostátní legislativy nebo legislativy Evropského společenství a tím zajistit konzistentní právní rámec na evropské úrovni. Považovalo se za nutné vymezit jasněji povinnosti různých účastníků přepravního procesu, seskupit systematičtěji požadavky týkající se různých účastníků a oddělit právní požadavky ADR od evropských nebo mezinárodních norem, které by mohly být použity ke splnění takových požadavků.
Nová struktura je konsistentní s Doporučeními OSN pro přepravu nebezpečných věcí, Vzorovými předpisy, Mezinárodním námořním řádem pro nebezpečné věci (IMDG Code) a Řádem pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID). Je členěna do 9 částí a 2 příloh, aby se dodrželo ustanovení článku 2 vlastní Dohody. Struktura je následující:
Příloha A: Všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů
- Část 1 Všeobecná ustanovení
- Část 2 Klasifikace
- Část 3 Vyjmenování nebezpečných věcí, zvláštní ustanovení a vynětí z platnosti pro omezená množství
- Část 4 Ustanovení o používání obalů a cisteren
- Část 5 Postupy při odesílání
- Část 6 Požadavky na konstrukci a zkoušení obalů, velkých nádob pro volně ložené látky (IBC), cisteren a kontejnerů pro volně ložené látky
- Část 7 Ustanovení o podmínkách přepravy, nakládky, vykládky a manipulace
Příloha B: Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě
- Část 8 Požadavky na osádky vozidel, jejich výbavu, provoz a průvodní doklady
- Část 9 Požadavky na konstrukci a schvalování vozidel.
Část 1, která obsahuje všeobecná ustanovení a definice, je podstatnou částí, neboť obsahuje všechny definice pojmů používaných v dalších částech, a přesně definuje rozsah platnosti ADR, včetně možnosti vynětí z platnosti jejích ustanovení, jakož i platnosti jiných předpisů. Obsahuje rovněž ustanovení týkající se školení, odchylek, přechodných ustanovení, příslušných povinností různých účastníků přepravy nebezpečných věcí, kontrolních opatření, bezpečnostních poradců a zabezpečení přepravy nebezpečných věcí. Do této verze ADR byla zahrnuta nová ustanovení zaměřená na harmonizaci zákazů průjezdu vozidel přepravujících nebezpečné věci silničními tunely.
Ústřední částí pro používání restrukturalizované ADR je tabulka A kapitoly 3.2, která obsahuje seznam nebezpečných věcí v numerickém pořadí UN čísel. Jakmile se určí UN číslo určité nebezpečné látky nebo předmětu(ů), lze v této tabulce nalézt odkazy na zvláštní požadavky, které platí pro přepravu této látky nebo předmětu(ů), a na kapitoly a oddíly, v nichž je možno tyto zvláštní požadavky nalézt. Je však třeba mít na paměti, že kromě těchto zvláštních požadavků je třeba dodržet i všeobecné požadavky a specifické požadavky pro příslušné třídy uvedené v různých částech ADR.
Sekretariát vypracoval abecední seznam nebezpečných látek a předmětů, který obsahuje UN čísla přiřazená k jednotlivým nebezpečným věcem, a zařadil jej jako tabulku B kapitoly 3.2 za účelem usnadnění přístupu k tabulce A, pokud není UN číslo konkrétní nebezpečné látky nebo předmět(ů) známo. Tato tabulka B není z právního hlediska součástí ADR a slouží jen jako pomůcka pro snadnější orientaci.
Jestliže věci, o nichž je známo, že jsou nebezpečné, nebo existuje důvod předpokládat, že by mohly být nebezpečné, nemohou být v tabulce A, ani v tabulce B nalezeny, musí být zatříděny podle části 2, která obsahuje všechny příslušné postupy a kritéria pro určení, zda jsou takové věci nebezpečné, a pokud jsou nebezpečné, ke kterému UN číslu by měly být přiřazeny.
Územní platnost ADR
ADR je dohodou mezi státy a neexistuje tudíž žádný nadnárodní orgán, který by mohl vynucovat její dodržování. V praxi jsou silniční kontroly prováděny smluvními stranami ADR a nedodržení jejích ustanovení může vyústit v uložení sankce národními orgány podle jejich vnitrostátních právních předpisů. Vlastní ADR žádné sankce nestanoví. K 1.1.2015 byly smluvními stranami ADR tyto státy:
Albánie, Andora, Ázerbajdžán, Belgie, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Česko, Černá Hora, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Island, Itálie, Kazachstán, Kypr, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Maďarsko, Makedonie, Maroko, Moldavsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Srbsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Tádžikistán, Tunis, Turecko a Ukrajina.
ADR se vztahuje na přepravy prováděné po území nejméně dvou z výše uvedených smluvních stran. Kromě toho je třeba připomenout, že v zájmu jednotnosti a volného obchodu v Evropské unii (EU) byly přílohy A a B k ADR přijaty členskými státy EU jako základ pro právní úpravu silniční přepravy nebezpečných věcí po jejich území a mezi jejich územími (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68 z 20. října 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí). Některé nečlenské státy EU rovněž přijaly přílohy A a B k ADR jako základ pro svou vnitrostátní legislativu.
Dodatečné praktické informace
Všechny dotazy týkající se aplikace ADR by měly být směrovány k odpovídajícímu příslušnému orgánu. Dodatečné informace je možno nalézt rovněž na následující webové stránce dopravní divize EHK OSN:
http://www.unece.org/trans/danger/publi/adr/adr_f.html
Tyto informace, které jsou průběžně novelizovány, zahrnují:
- Dohodu ADR (bez příloh);
- Protokol o podepsání
- Status ADR;
- Depozitní oznámení;
- Informace států (příslušné orgány, oznámení podle 1.9.4);
- Mnohostranné dohody
- Publikace (korigenda);
- ADR 2015 (soubory a změny)
- ADR 2013 (soubory a změny)
- ADR 2011 (soubory a změny)
- ADR 2009 (soubory a změny)
- ADR 2007 (soubory a změny)
- ADR 2005 (soubory a změny)
- ADR 2003 (soubory a změny)
- ADR 2001 (soubory a změny)
- Informace zde uvedené jsou čerpány z internetových stránek ministestva dopravy ČR.
** Pro kompletní zobrazení uvedených informací klikněte zde.
